Sv. Jiří
Written by Tesak   
Sunday, 21 November 2010 12:59

Fotky z táboráku sv. Jiří 2009 najdete ZDE

Následující fotka je z táboráku roku 2010.

 

 

Svatý Jiří byl římským důstojníkem, který zahynul při posledním pronásledování křesťanů kolem roku 302. Podle legendy, která vznikla v pátém století, projevil svou statečnost v boji s drakem. Symbolicky na tento zápas pohlížíme jako na boj dobra a zla. Postava sv. Jiří se stala námětem mnoha uměleckých děl, obrazů i soch. Jednu krásnou středověkou plastiku můžeme vidět na nádvoří Pražského hradu, desítky dalších na Konopišťském zámku. 24. dubna má v občanském i v českém církevním kalendáři svátek Jiří. Den po sv. Vojtěchu se tak opakuje nezvyklá shoda obou kalendářů; v římském kalendáři však měl Jiří svůj svátek již 23. dubna. Základem jména je řecké slovo geórgós, jež znamená "zemědělec". Stejně jako český překlad jména můžeme i řeckou variantu dále dělit: gé znamená "země", druhá část souvisí se slovem ergon, tj. "dílo" nebo "práce". Je to jméno celosvětově velmi oblíbené a existuje v mnoha národních variantách. Německy a dánsky zní Georg, anglicky, francouzsky a holandsky zase George, italsky Giorgio, španělsky Jorge či Jorje. V Irsku bychom nalezli Sheoirse a ve Švédsku Görana, v Maďarsku Györge. Našemu Jiřímu jsou bližší polský Jerzy, ruský Jurij anebo slovenský Juraj. Jiří zkrátka patří celému světu. Sv. Jiří je asi nejznámější mučedník, ale z jeho života se příliš historických údajů nezachovalo. Jeho legenda je natolik fantastická, že mnozí dokazovali, že snad ani nikdy neexistoval a že se jedná jen o pokřesťanštěnou podobu nějakého pohanského mýtu - to by ostatně nebylo zase nic tak neobvyklého, řada legend a představ žije v historickém povědomí dále pod příkrovy dalších ideologií. Od raných křesťanských dob byl Jiří uctíván jako patron vojáků; centrem jeho kultu byla Palestina, kde měl být počátkem 4. století umučen. Středověká Legenda aurea ("Zlatá legenda", dílo Jakuba de Voragine, představuje vyvrcholení významného literárního žánru středověku - legendy; jde o rozsáhlý soubor cca 170 legend, záhy po svém vzniku přeložený z latiny do mnoha národních jazyků) ukazuje Jiřího jako rytíře z Kappadokie, který v Silene v Libyi zachránil dívku před drakem, čímž obrátil na víru tisíce lidí. K historickým údajům patří, že byl snad vysokým důstojníkem římských legii za Diocletiana. Kdosi zjistil, že je křesťanem, a pochopitelně jej rychle udal. Jeho věznitelé ho nejprve přesvědčovali, aby se křesťanství vzdal, a když to nepomohlo, přišla krutá smrt. Umučený Jiří byl prý pohřben v Lyddě, malé vesničce blízko přístavu Jaffa, kde po necelých dvou desetiletích postavil římský císař Konstantin I. Veliký první svatojiřský chrám na světě. Jiří byl jako světec uctíván hned po své smrti a od počátku byl zobrazován jako bojovník na koni probodávající draka. Toto vypodobnění je symbolické, saň zde znázorňuje pokořené zlo. Úcta ke sv. Jiří se z Malé Asie šířila doslova všemi směry, proto není divu, že vedle vojáků si jej zvolili za svého patrona i zemědělci, horníci, sedláři, kováři, bednáři, ale také artisté a skauti. Dokonce se stal i ochráncem hrdé Anglie, kde bylo jeho jméno známo již před příchodem Normanů. Tzv. vlajka sv. Jiří (červený kříž na bílém poli) je poprvé doložena roku 1284 a anglický Podvazkový řád byl v roce 1347 králem Eduardem III. založen také pod svatojiřskou patronací. Přesto byl Jiří v roce 1970 zařazen mezi světce, jejichž existence je sporná. Zůstává nicméně po celá staletí světcem váženým a uctívaným. Dokladem velmi rané svatojiřské tradice u nás jsou i některé z našich nejstarších kostelů, především v Modré u Velehradu (vybudovaný mezi roky 830-40 irsko-skotskou misií), dále sv. Jiří na Pražském hradě, na Řípu i jinde.

 

Sepsala Tula.

Last Updated on Saturday, 22 January 2011 11:33